Mám hodně rád Brunovy EP, i jeho remixy (až na pár výjimek), nicméně asi jen stěží se z nich dalo vyčíst, co si tenhle týpek připravil na své druhé LP. Pokud jste ještě s Why Can’t We Be Like Us neměli tu čest, měli by jste to hodně brzo napravit. Tohle je totiž jedno z těch alb, na které se nezapomíná (přesně jak si to představoval – viz. jedno z nedávných interview). Zvukově natolik bravurní a jedinečné, že ani v nejmenším nehrozí, že by jste si to v té záplavě různých alb a tracků s něčím spletli. Tahle mnohovrstevnatá kombinace elektroniky a živých nástrojů mi udělal stejnou radost jako v minulém roce Thomas Melchior a jeho No Disco Future. Sice je teprve leden a na podobné soudy je tudíž poměrně brzy, nicméně tohle album již nyní aspiruje na nejlepší počin roku. Bruno, respektive Stevene, díky, ty dva roky práce stály opravdu za to.

Why Can’t We Be Like Us vychází dnes, 21. ledna, na domovském Hello? Repeat a to buď na CD (Gato y Medio nahrazeno Who Is Sarah Stern) nebo 2×12″ (obsahuje i Gato y Medio + upravané verze některých věcí). ***Album má zpoždění, výjde bohužel až první týden v únoru.

CD – Tracklist
1, Slowly Gravely (7:53)
2, What They Wish (9:22)
3, Same Faces, Different Names (8:04)
4, An Ill Collage (7:20)
5, At Home I’m A Tourist (9:50)
6, Too Few Hellos, Too Many Goodbyes (6:59)
7, What We Wish (3:12)
8, Who Is Sarah Stern (11:16)
9, Why Can’t We Be Like Us (10:53)

ukázky